Ano, tohle je cesta. A napadlo mě tohle:
CP/M je pro Sharp perfektní, ale nejde do něj z prostorových důvodů
nacpat podpora IDE16, FAT, atd... A co tak do CP/M BIOSu a BDOSu udělat
jenom most přes který se budou volání CP/M služeb posílat na HW
zařízení
a to vrátí výsledek. Služba čti sektor pak přes ten mostek vrátí
sektor
ať je uložený na SD kartě, CF kartě, HDD, nebo třeba na virtuálním
FTP.
A nevím jaké služby má CP/M v BDOSu, ale myslím že práce se soubory tam
určitě bude a ta se dá takhle taky přehrát na HW. (princip ala SordM5)
Takže tímto se ušetří místo v paměti SHARPA. A bude stačit jedna CP/M
(s
tím mostkem) a všechno složité a na Z80 obtížně řešitelné se takto
přehraje na chytrou HW kartu. Pak už tomu CP/M systému bude zcela jedno
jestli se data čtou s SD karty nebo třeba internetu (sakra to už to
někdo říkal... ;-)
No a teď se všichni na mě vrhněte. ;-)
S pozdravem
Mafro
Zobrazit citovaný text (50 řádků)
-----Original Message-----
From: +GAMA (sharpemupandora.cz) [mailto:computer.research[doména skryta]]
Sent: Wednesday, September 24, 2008 3:50 PM
To: Konference "Počítač SHARP MZ-800 a emulátory"
Subject: Re: SHARP a CompactFlash - podpora v NIPOSu
>Popravde receno, nevim, jak presne funguje PMD-32. Sord FD-5 ma, pokud
vim, rozhrani na vyssi urovni, jakoby "externi" BDOS, je to tak ?
Oboje je vlastně "druhý počítač" (s Sorda Z80, u PMD 8080), se kterým se
komunikuje přes PIO.
Se Sordem se komunikuje pomocí povelů "chci soubor ten", "chci soubor
onen", "chci adresářovou položku" - Sordu je v podstatě jedno, jak
vypadá fyziky disketa nebo kolik je na ní místa.
PMD to má dělané hůř - disketovka bere povely "chci sektor ten na stopě
oné", filesystém i velikost disku si hlídá samo PMD, což dost ztěžuje
přechod na média větší než 360 kB (vyžaduje to měnit software na
straně
PMD - to znamená přeprogramovávat CP/M a PMD-DOS).
Dobré by bylo "sordovský" způsob podařilo realizovat třeba u IQ-tykve
nebo ZX-81, kde není moc prostoru pro to, aby počítač sám hobloval
média. Ale poslat "někam" žádost o zaslání souboru se zadaným jménem
(nebo jeho části) není nic paměťově a podobně náročného. Na
podobném
principu fungovalo připojení Commodorovské 1541 k ZX-81, které stačí
poslat povel "chci soubor ten a ten", akorát je to komplikováno tím, že
se místo paralelně komunikuje podivným a v konkrétní implementaci
pomalým sériovým protokolem.
Vzhledem k už existujícímu softwaru to takhle (t.j. poslat si přímo
požadavek o soubor) u Sharpu realizovat nepůjde - ale co technicky (krom
nedostatku času a lidí) brání tomu, aby se nějakému Atmelu přes porty
určené pro FDD posílaly povely, a on si je interpretoval? Vždyť kromě
samotných povelů read/write (které by Atmel realizoval čtením ze SD
karty místo načítání/zapisování MFM sekvence na disketu) jde jen o
plnění registrů něčím.
Na ZX konferenci jsem to navrhoval kvůli emulaci Betadisku, ale pak se
to zabilo Velesoftovou "softwarovou" emulací - což u Sharpu nejde
(nahradit v programech outy na porty FDD odskokem na emulaci. Beta
umožňuje sahat na porty pouze z ROM, takže těch pár známých bodů se
přepsat dá, u Sharpu to fakt nepůjde).
J.D.
---