Celé vlákno · 16 zpráv

Nevíte někdo, k čemu jsou signály na cartridge EXT-IO-A a EXT-IO-B ? Nejsou to dekódované adresy pro SIO a PIO ?

Díky.

> Nevíte někdo, k čemu jsou signály na cartridge EXT-IO-A a EXT-IO- 
> B ? Nejsou to dekódované adresy pro SIO a PIO ?
>

Jsou.
Nemám teď po ruce dokumentaci, abych se podíval, co se čím přesně  
adresuje, ale slouží právě k výběru periferie.
Nejlíp by to asi bylo vidět na schématu sordího ULA čipu, myslím, že  
jsem ho někde mezi papíry měl, zkusím najít a vyfotit.
Na schématu PI-5 a SI-5 by ale taky mělo být vidět, která periferie  
se vybírá čím. Nejsem si teď jist, ale systém je snad schopný  
uadresovat 2x PIO a 2x SIO.

Děkuji předem za ochotu, a mám tu troufalost zeptat se, jestli byste neměl dokumentaci či schéma k roztrojce, které se myslím říkalo multiplexor... Díky.

Jiří Holas

>Děkuji předem za ochotu, a mám tu troufalost zeptat se, jestli byste neměl 
dokumentaci či schéma k roztrojce, které se myslím říkalo multiplexor...
Díky.

Pokud se jedná o EB-5, tak to sice určitě nemám, ale není ani potřeba -
není tam nic víc, než zdroj a roztrojka (se zapojením vlastně stejným,
jako rozdvojka).
Dokonce jsem viděl exemplář, kde byl i ten zdroj odstraněn (asi majiteli
vyhořel nebo co) a provozoval EB-5 normálně jen jako roztrojku s klasickým
zdrojem, a taky to chodilo.

Dobře, ale jak je pak vyřešeno přepínání mezi Basic-F a Basic-G, Paměť 32kB tam může být vedle, to je jasné, ale Martin mi poslal schémata Basicu-F, kde je vydekódování EPROM a EX-EPROM řešeno natvrdo. Nebo se to přepíná ručně ? A děkuji za odpověď.

Jiří

>Dobře, ale jak je pak vyřešeno přepínání mezi Basic-F a Basic-G, Paměť
 32kB tam může být vedle, to je jasné, ale Martin mi poslal schémata
Basicu-F, kde je vydekódování EPROM a EX-EPROM řešeno natvrdo. Nebo se to
přepíná ručně ? A děkuji za odpověď.

Basic-F a Basic-G stejně nemůžou být použity v EB-5 (bavíme se o ní?
http://www.old-computers.com/museum/hardware/Sord_m5_EB-5.jpg ) současně,
jenom jeden z nich.
Roztrojka neslouží k tomu, aby mohl mít člověk připojeny oba Basicy, ale
aby mohl mít připojen Basic, EM-5 pro rozšíření paměti (tady možnosti
rozdvojky končí) a ještě PI-5 pro obsluhu disketovky (a v takovém
případě už mu ani na SI-5 nezbyde místo).
Modularita Sordu je sice úžasná, ale poněkud nepovedená, člověk by
potřeboval slotů pomalu čtyři, pět i více.
Ideální by bylo mít EM-5, PI-5 a SI-5 na jedné desce (kdysi jsem se
pokoušel takovou i nakreslit), pak by stačila i rozdvojka.

Odpojování interního Basicu-I nevím přesně, jak je řešeno (ale ten
stejně není v production mašinách osazen, na desce je ponecháno volné
místo), ale funguje.

Díky za poučení, vysvětlil jsi to dobře. Prosím Tě ještě, nemáš náhodou doma schéma PI-5 a SI-5 ? Popř. i EM-5 ? A vnitřní Basic-I má CS1 připojen přes odpor 4k8 na +5V a bez kartridge je tedy vybrán "vyšší" Basicy ho vyblokují po zasunutí napojením na GND.

Jirka

>Prosím Tě ještě, nemáš náhodou doma schéma PI-5 a SI-5 ? Popř. i EM-5 
?

Určitě ano, určitě ano, určitě ano.
Taky bych to vyfotil zítra spolu s tím schématem ULA, pokud ho najdu.

> A vnitřní Basic-I má CS1 připojen přes odpor 4k8 na +5V a bez kartridge
je tedy vybrán "vyšší" Basicy ho vyblokují po zasunutí napojením na
GND.

Takže bez účasti ULA, prostě jen přetlačením. Tož jsem si to pamatoval
špatně.

Možná sis to pamatoval dobře, ULA je zapojena na CE_n jak monitoru, tak možného Basicu-I. Na OE_n je zapojen z ULY MRD na ROMy i RAMky. Co je potěšitelné je to, že lze vyjmout monitor ROM a selectovat ho mimo pomocí ROM0. Proto by mne hodně zajímalo, jestli ULA dovolí zápis na adresy 0000-1FFF, prostě na první půlku paměti. Budu proto rád, když mi to pošleš.

Jirka.

Dobrý den,

6. srpna 2012, 21:59:43, napsal jste:

Ano zapis na 0000-1FFF,je mozne v modulu EM64,STACI ODPOR MEZI ROMCS,ROMKY A ROM-CS ULY.ZAROVEN JE MOZNO ZABLOKOVAT I VNITRI PAMNET RAM TO ZNAMENA ZE JE MOZNO ZAPISOVAT DO CELYCH SPODNICH 32KB,TOTO SE POUZIVA PRO EMULACI BASICU,CP/M,A MSX SYSTEMU.

MIMO EM64 TO VYUZIVALA TO BRNENSKA,A KLADENSKA VERZE NADSTAVBY SORDU. 

MARCEL VASAK.

>

Možná sis to pamatoval dobře, ULA je zapojena na CE_n jak monitoru, tak možného Basicu-I. Na OE_n je zapojen z ULY MRD na ROMy i RAMky. Co je potěšitelné je to, že lze vyjmout monitor ROM a selectovat ho mimo pomocí ROM0. Proto by mne hodně zajímalo, jestli ULA dovolí zápis na adresy 0000-1FFF, prostě na první půlku paměti. Budu proto rád, když mi to pošleš.

Jirka.

--- 

-- 

S pozdravem,

 falcen99

 falcen99[doména skryta]

> Prosím Tě ještě, nemáš náhodou doma schéma PI-5 a SI-5 ?
>

Pár věcí k PI-5 a SI-5 vyfoceno ke stažení na http://www.uschovna.cz/ 
zasilka/J4BHE48JUY9SDKK4-A7U
Schéma vnitřku ULA jsem bohužel nenašel. Buď jsem ho někomu dal, nebo  
nevím.

> Prosím Tě a nevzpomeneš si, kde jsi to schéma ULY GA015 získal ?
>

Nemám už tušení. Říkám si, jestli mi ho neukazoval Falcen?

Dobrý den,
9. srpna 2012, 21:03:37, napsal jste:

Sorda jsem prodal Martin Bocek <MBocek[doména skryta]>,spolecne ze
schematy.

Marcel Vasak

>> Prosím Tě a nevzpomeneš si, kde jsi to schéma ULY GA015 získal ?
>>

G> Nemám už tušení. Říkám si, jestli mi ho neukazoval Falcen?


G> ---


-- 
S pozdravem,
 falcen99
 falcen99[doména skryta]

Díky za ochotu a poskytnutí e-mailu. Pana Bočka jsem už kontaktoval.

Jirka.