Ahoj, chci se zeptat, hledal jsem a nasel, ze pro M5ku existuji minimalne 2 typy FDC. Jednak je to originalni FD-5 (se kterou jede BASIC a par dalsich veci) a potom FDC na bazi WD2797 ( zrejme pro CP/M). Jde mi o to, existovalo neco univerzalniho, co by chodilo jako v BASICu, tak v CP/M, tak v jinych programech ? Premyslim nad emulaci tohoto zarizeni, Sorda jsem dostal, tak bych mu chtel casem udelat to, co uz maji i jine osmibity. V.
>chci se zeptat, hledal jsem a nasel, ze pro M5ku existuji minimalne 2 typy FDC. Jednak je to originalni FD-5 (se kterou jede BASIC a par dalsich veci) a potom FDC na bazi WD2797 ( zrejme pro CP/M). > >Jde mi o to, existovalo neco univerzalniho, co by chodilo jako v BASICu, tak v CP/M, tak v jinych programech ? Premyslim nad emulaci tohoto zarizeni, Sorda jsem dostal, tak bych mu chtel casem udelat to, co uz maji i jine osmibity.
Těžká otázka. Co je to "univerzálního"? 1) Sord m5 jako takový nemůže provozovat CP/M, protože obsahuje 8 kB ROM od nuly, pro CP/M je nutno počítač upravit (stejně jako ZX Spectrum, které má od nuly 16 kB ROM). Sice jsem koukal, že je na sběrnici drát, který se tváří, že umí Monitor ROM odpojit (možná; možná ne - nepoužívá ho žádná CP/M úprava, a to mi jsou známy dvě různé). 2) v přítomnosti RAM bankovatelné do prostoru původně určeného pro ROM je teoreticky možné provozovat CP/M i na té FD-5 (příkazy pro čtení a zápis sektoru, které CP/M postačí, k dispozici jsou). 3) těch "amatérských" řadičů bylo povícero a pokud tomu rozumím, nebyly spolu vždy kompatibilní. 4) co se týče "provozování jak CP/M, tak Basicu", Stuchlíkova úprava pro CP/M je softwarově vybavena tak, že umí nabootovat buď CP/M, nebo Basic-W, což je Basic-F upravený tak, že místo s FD-5 pracuje s připojeným řadičem (a má odstraněnu podporu SIO). Formát disket pro Basic-W je ale odlišný od formátu CP/M a myslím, že obsahuje i změny proti formátu používaném v Basicu-F. Vzhledem k tomu, že uvnitř počítače je volná ROM patice (určená původně pro BASIC-I, který se připojením externí cartridge s jiným software měl odpojit), je bootloader řešen tak, že je umístěn v tomto prostoru - tedy různé bootloadery pro CP/M, pro Basic-W a pro "emulátor" MSX, navíc je zde monitor strojového kódu a disassembler, výběr funkce je z menu - celé se to jmenuje "LZR Windows" ( http://k5.web.klfree.net/images/stories/sord/lzr/lzr_windows.htm - je popsána verze pro desku 64KRX, já mám k dispozici binárku pro Stuchlíkův řadiř, který se od KXR zase liší). Takže - Stuchlíkova úprava? (tu znám nejlíp) Nebo by stačil nový BIOS pro FD-5?
Ještě mě napadla brněnská verze CP/M, která se mi, když jsem ji před dávnými léty měl, zdála lepší lepší než ta od pana Stuchlíka. Byla to deska obsahující RAM 64 KB, RAM disk (512 KB?), PIO, SIO a disketovku. Pokud se nepletu, tak s disketovkou se pracovalo přes RAM disk, který uměly obsluhovat všechny Basicy (tedy F, G i I) a MSX. A co ta PMD-32-SD, o ní se taky uvažovalo, ne? Pokud bych se mohl přimluvit, tak bych bral něco kompletního, tedy RAM 64KB nebo více, PIO, SIO a připojení SD karet nebo něčeho podobného (IDE zařízení, CF karet). Martin Dne 5.10.2010 16:44, +GAMA (sordm5pandora.cz) napsal(a):
> > >> chci se zeptat, hledal jsem a nasel, ze pro M5ku existuji minimalne 2 typy FDC. Jednak je to originalni FD-5 (se kterou jede BASIC a par dalsich veci) a potom FDC na bazi WD2797 ( zrejme pro CP/M). >> >> Jde mi o to, existovalo neco univerzalniho, co by chodilo jako v BASICu, tak v CP/M, tak v jinych programech ? Premyslim nad emulaci tohoto zarizeni, Sorda jsem dostal, tak bych mu chtel casem udelat to, co uz maji i jine osmibity. > > Těžká otázka. > Co je to "univerzálního"? > > 1) Sord m5 jako takový nemůže provozovat CP/M, protože obsahuje 8 kB ROM od nuly, pro CP/M je nutno počítač upravit (stejně jako ZX Spectrum, které má od nuly 16 kB ROM). > Sice jsem koukal, že je na sběrnici drát, který se tváří, že umí Monitor ROM odpojit (možná; možná ne - nepoužívá ho žádná CP/M úprava, a to mi jsou známy dvě různé). > > 2) v přítomnosti RAM bankovatelné do prostoru původně určeného pro ROM je teoreticky možné provozovat CP/M i na té FD-5 (příkazy pro čtení a zápis sektoru, které CP/M postačí, k dispozici jsou). > > 3) těch "amatérských" řadičů bylo povícero a pokud tomu rozumím, nebyly spolu vždy kompatibilní. > > 4) co se týče "provozování jak CP/M, tak Basicu", Stuchlíkova úprava pro CP/M je softwarově vybavena tak, že umí nabootovat buď CP/M, nebo Basic-W, což je Basic-F upravený tak, že místo s FD-5 pracuje s připojeným řadičem (a má odstraněnu podporu SIO). Formát disket pro Basic-W je ale odlišný od formátu CP/M a myslím, že obsahuje i změny proti formátu používaném v Basicu-F. > Vzhledem k tomu, že uvnitř počítače je volná ROM patice (určená původně pro BASIC-I, který se připojením externí cartridge s jiným software měl odpojit), je bootloader řešen tak, že je umístěn v tomto prostoru - tedy různé bootloadery pro CP/M, pro Basic-W a pro "emulátor" MSX, navíc je zde monitor strojového kódu a disassembler, výběr funkce je z menu - celé se to jmenuje "LZR Windows" ( http://k5.web.klfree.net/images/stories/sord/lzr/lzr_windows.htm - je popsána verze pro desku 64KRX, já mám k dispozici binárku pro Stuchlíkův řadiř, který se od KXR zase liší). > > Takže - Stuchlíkova úprava? (tu znám nejlíp) > Nebo by stačil nový BIOS pro FD-5? > > --- >
> A co ta PMD-32-SD, o ní se taky uvažovalo, ne?
Prave nad necim takovym jsme premyslel postavit. Jde ale o to, ze ja strasne nerad pripojuju na datovku Z80 primo jiny procesor bez oddeleni. Proste jen kvuli bezpecnosti. FD-5 by takto udelat sla, o tom zadna. Ta visi na 8255. Otazkou je, jak jsou udelane a adresovane ty CP/M radice. Pokud visi primo na systemove sbernici, pak bych volil asi koncept, ktery jsem prave pouzil na Unikarte pro Sharp MZ-800 - t.j. arbitr v CPLD. Tzn. spojit 64kB RAM s SD kartou (ev. PIO/SIO). V.
> Prave nad necim takovym jsme premyslel postavit. Jde ale o to, ze > ja strasne nerad pripojuju na datovku Z80 primo jiny procesor bez > oddeleni. Proste jen kvuli bezpecnosti. FD-5 by takto udelat sla, o > tom zadna. Ta visi na 8255. Otazkou je, jak jsou udelane a > adresovane ty CP/M radice. Pokud visi primo na systemove sbernici, > pak bych volil asi koncept, ktery jsem prave pouzil na Unikarte pro > Sharp MZ-800 - t.j. arbitr v CPLD. >
problém je software: 1) hry. Ty jsou do cartridge, a pokud se mají nahrávat do RAM, instalované místo ROM, je jim jedno, odkud. 2) původní software Sordu, který neumí s disketovkou pracovat (Picture Editor, Falc). Je mu jedno, odkud se nahraje, ale data ukládá jen na kazetu. 3) původní software Sordu spolupracující s FD-5 (Picture Designer, Falc II, Basic-F). S WD řadičem nepracují, musel by je někdo přepsat, a krom Basicu nevím o verzích pro WD řadič. 4) uživatelské programy neoriginální, čechoslováky vytvořené nebo naportované (Tasword, disassemblery, ...). Počítají s kazeťákem, nahrát se dají odkudkoli (z disku, ...), ale data ukládají na kazetofon a s disketou se nebaví. 5) programy pro WD řadič - ty se spouštějí rovnou pod CP/M (MSX emulátor, emulátor Spectra, ..., patří sem i Basic-W). 6) Programy, které by specificky vyžadovaly Basic-W, asi nebudou, spíš jim bude jedno, zda běhají na Basicu-W nebo Basicu-F. Je otázka, zda se vykašlat na "Sord specific" software, který jinde není (třeba Falc) nebo ne a chtít ho provozovat i na tomto novém médiu. Je otázka, jak řešit programy pracující pouze s kazetou (asi je neřešit a nahrávat je odkudkoli a pro data si rezervovat prázdnou TDK 90). I když jsme slyšel o tom, že existuje úprava, která kazetové operace přesměrovává na disk (prý to dělala brněnská CP/M). Neověřeno! A je otázka, zda to CP/M a "diskové" programy (třeba emulátor) jsou opravdu natolik nepřenositelné na FD-5.
> Tzn. spojit 64kB RAM s SD kartou (ev. PIO/SIO).
Psal jsem už, že diskový Basic-W pro WD řadiče má odstavenou obsluhu SIO? Takže SIO z Basicu jen s Basicem-F a FD-5. Východiska jsou dvě: 1) spokojit se s omezeními i výhodami, které uživatelům daly WD řadiče (které zastoupily FD-5 v době, kdy ji nebylo možné sehnat). 2) oživit a použít kopii FD-5 tak, jak to Sord chtěl (i s nevýhodami, které má - diskový systém, který sám od sebe nezobrazí seznam souborů na médiu, evidentně trpí nějakým nedostatkem) Třetí cesta, snažit se to nějak zkombinovat, povede do pekel.
> I když jsme slyšel o tom, že existuje úprava, která kazetové operace přesměrovává na disk (prý to dělala brněnská CP/M). Neověřeno!
Co si pamatuji, tak právě brněnská CP/M přesměrovávala automaticky kazeťák, ale ne na FD, nýbrž na RAM disk - standardními příkazy např. Basicu-I, kterými se nahrávalo z/na kazeťák, se pracovalo s RAM diskem a z něj pak bylo možné soubory uložit na disketu nebo i kazetu (a opačně). Martin
> Je otázka, zda se vykašlat na "Sord specific" software, který jinde > není (třeba Falc) nebo ne a chtít ho provozovat i na tomto novém médiu. > Je otázka, jak řešit programy pracující pouze s kazetou (asi je > neřešit a nahrávat je odkudkoli a pro data si rezervovat prázdnou TDK > 90). > > Východiska jsou dvě: > 1) spokojit se s omezeními i výhodami, které uživatelům daly WD > řadiče (které zastoupily FD-5 v době, kdy ji nebylo možné sehnat). > 2) oživit a použít kopii FD-5 tak, jak to Sord chtěl (i s nevýhodami, > které má - diskový systém, který sám od sebe nezobrazí seznam souborů > na médiu, evidentně trpí nějakým nedostatkem) >
Kdyz se na to podivam z hlediska HW navrhu, tak FD-5 se pripojuje k PIO (takze neco jako PMD32-SD) a WD FDC primo na sbernici (takze s arbitrem). Mam pravdu ? Zatim mi pripada, ze SW pro CP/M je vic a je pouzitelnejsi. Otazkou je, jestli pujde FD-5 soft preportovat a jestli to ma vubec smysl. A jestli by to nekdo zvladl. Je tu nekdo, kdo ma nejakou dokumentaci k WD FDC a vyzna se v upravach BASIC-W od LZR ? Je nekde zapojeni slotu SORDa ? V.
>Kdyz se na to podivam z hlediska HW navrhu, tak FD-5 se pripojuje k PIO (takze neco jako PMD32-SD) a WD FDC primo na sbernici (takze s arbitrem). Mam pravdu ?
Přesně. Dokonce jsem dumal, jak PMD-32-SD pro Sorda znásilnit. FD-5 ale používá ještě dodatečné vodiče pro volbu aktivní jednotky, a tolik vstupů PMD-32-SD nemá, jinak by to byl (krom ne úplně suficientního popisu protokolu) asi jediný problém.
>Zatim mi pripada, ze SW pro CP/M je vic a je pouzitelnejsi. Otazkou je, jestli pujde FD-5 soft preportovat a jestli to ma vubec smysl. A jestli by to nekdo zvladl.
Údajně byly převedeny programy BI, BG, BF, FALC, PEDIT, SCOPY, TVADJUST, což ale nebyl (krom BF) FD-5 soft, ale kazetový soft. Počítám s tím, že soft pro FD-5 na CP/M nijak snadno portovat nepůjde (PDesigner, Falc II - všimněte si, že nebyl portován ani kazetový Falc). Problém není jen s hrami, které si zkopírují do RAM původní ROM Monitor, odstaví CP/M a spustí se. Software generického pro CP/M je sice víc, než pro Sord, ale ten si můžu líp pouštět někde jinde (přeci jen na 40 znaků na řádek ten software nebývá dělaný a nejen v dBase je to vidět).
>Je tu nekdo, kdo ma nejakou dokumentaci k WD FDC a vyzna se v upravach BASIC-W od LZR ? Je nekde zapojeni slotu SORDa ?
Dokumentaci k FI-5 (jak se jeden z floppy interfaců pro Sorda - zřejmě nekompatibilní se Stuchlíkem - jmenoval) jsem posílal snad Martinu Bočkovi, nejspíš ji už nemám. Popis SABu u K5 popisuje nejspíš porty použité Stuchlíkem: http://k5.web.klfree.net/images/stories/sord/radic_wd2797.htm Mám fyzicky Stuchlíka, takže je možné ho analyzovat a prozkoumat. Dál mám na CD zdrojáky Naidrova (již zrušeného) webu a jeho archiv, kde by ke Stuchlíkárně mohlo být materiálu víc. Spousta materiálu je u K5 u Kreténů (i když různě roztroušeného), popis slotu ("systémový konektor") je konkrétně zde: http://k5.web.klfree.net/images/stories/sord/m5heap.htm
> Software generického pro CP/M je sice víc, než pro Sord, ale ten si můžu líp pouštět někde jinde (přeci jen na 40 znaků na řádek ten software nebývá dělaný a nejen v dBase je to vidět).
Ano, s tím se nedá než souhlasit. Jak už jsem několikrát psal, tak v tom se mi líbila brněnská verze, protože i Basic-G nebo Basic-I fungovaly s RAM diskem (disketovkou). Možná i FALC, ale to už si nepamatuji.
> Dokumentaci k FI-5 (jak se jeden z floppy interfaců pro Sorda - zřejmě nekompatibilní se Stuchlíkem - jmenoval) jsem posílal snad Martinu Bočkovi, nejspíš ji už nemám.
Je možné, že něco takového mám (v tištěné podobě), ale takhle z hlavy nevím. Bohužel to mám všechno na jedné kupě, protože jsem zatím neměl čas to nějak protřídit. Martin
> Ano, s tím se nedá než souhlasit. Jak už jsem několikrát psal, tak > v tom se mi líbila brněnská verze, protože i Basic-G nebo Basic-I > fungovaly s RAM diskem (disketovkou). Možná i FALC, ale to už si > nepamatuji.
Asi to bude záležitost software (upravený Monitor?), ale jak to brněnská verze má, nevím (ani nevím, zda jsme ji někdy viděl nebo ne). Stálo by za to na to mrknout. I když takhle by šel Monitor upravit, aby přesměrovával tape operace i na FD-5.
Dobrý den, 6. října 2010, 20:27:40, napsal jste: Mit sorda pio,sio,em64,sd-32 nebo fd-5 mam to hotove za 14 dni pro vsechny basicy. Marcel Vasak
>> Ano, s tím se nedá než souhlasit. Jak už jsem několikrát psal, tak >> v tom se mi líbila brněnská verze, protože i Basic-G nebo Basic-I >> fungovaly s RAM diskem (disketovkou). Možná i FALC, ale to už si >> nepamatuji.
G> Asi to bude záležitost software (upravený Monitor?), ale jak to G> brněnská verze má, nevím (ani nevím, zda jsme ji někdy viděl nebo ne). G> Stálo by za to na to mrknout. G> I když takhle by šel Monitor upravit, aby přesměrovával tape operace G> i na FD-5. G> --- -- S pozdravem, falcen99 falcen99[doména skryta]
>> Ano, s tím se nedá než souhlasit. Jak už jsem několikrát psal, tak v tom se mi líbila brněnská verze, protože i Basic-G nebo Basic-I fungovaly s RAM diskem (disketovkou). Možná i FALC, ale to už si nepamatuji. > > Asi to bude záležitost software (upravený Monitor?), ale jak to brněnská verze má, nevím (ani nevím, zda jsme ji někdy viděl nebo ne). > Stálo by za to na to mrknout. > I když takhle by šel Monitor upravit, aby přesměrovával tape operace i na FD-5.
Je možné, že to byl upravený MONITOR. Rutiny musely být tak dlouhé, aby se to na to místo vešly ...