Původní podoba příspěvku
Surová data tak, jak byla v roce 2013 stažena z Pandory (HTML zdroj bez úprav, osobní e-mailové adresy jsou maskované).
<!--------------------------------------------------------------> <table width="100%"><tr><td align="left" valign="middle"></td><td align=right valign="middle"></td></tr></table><BR><pre><span class="replyquote1">> mne napada jediny mozny zpusob vzniku poruchy a to na zaklade rozdilu > napeti mezi Sharpem a pripadnym USB zarizenim, ktere mohlo byt k > Unikarte pripojeno. Tak jako se to stalo sveho casu Jakubovi L. - tomu > to ale odrovnalo translator napeti na Unikarte. </span> Já to dokonce považuju za vysoce pravděpodobný způsob. V průmyslu se <img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF"> takové věci ze zásady musí ošetřovat protože ..., jak praví poučka "there is no <img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">such thing as ground". Prostě jedna GND není nikdy na stejném potenciálu jako druhá GND a dokonce <img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">ani v rámci jedné desky není. Sériová linka a FTDI čip, měl být nejlépe galvanicky oddělen (optočleny, <img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">Adum, I-coupler), a/nebo všechny signály jdoucí do sharpa ošetřeny <img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">přepěťovými diodami (dvoudiody kde A1+K2 je na signálu a K1 na VCC a A2 na GND), takže jakýkoliv vyšší potenciál než VCC je sveden právě do VCC větve a <img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">jakýkoliv nižší potenciál je sveden do GND. To má tendenci vypumpovat VCC vůči GND na vyšší napětí, čemuž se musípředcházet zenerovými diodami, transily, varistory, nebo polymerovými TVS (transient voltage supressor). Dále pak aby to celé fungovalo i při zasouvání karty do celku, je vhodné konektor konstruovat tak, aby se nejprve spojily zemní kontakty, (potom VCC) a nakonec signály. Většina zařízení v elektrické třídě ochrany II (zdroje pro notebooky) <img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF"> ale i některé zařízení třídy I (plechová PC) mají nízkonapěťovou <img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">(sekundární) zem kvůli kapacitnímu děliči formovanému kondenzátory ve vstupním filtru, ke kterému je připojen kapacitou transformátoru, nebo ochranným kondenzátorem přes bariéru na napětí přibližně rovném polovině síťového napětí. <img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">Toto napětí je velmi měkké, stačí se dotknout rukou a napětí zmizí (při doteku <img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">ostrou kovovou hranou na citlivou část kůže může do těla unikající proud <img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">jemně brnět nebo pálit, při doteku větší plochou např. dlaně nedetekovatelné). Pokud je tento unikající proud odveden diodami a kondenzátory mimo signály(napájecími a zemnícími větvemi) nic se nestane, ale pokud se to napětí dostane na nechráněné logické hradlo, děj se vůle boží. Pokud existuje výjimka, to znamená port, který nelze z nějakých důbodů <img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF"> chránit (kapacita ochranných prvků na vysokorychlostních signálech - takové v <img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">sharpu nejsou) musí se označit symbolem ESD sensitive port a musí se s ním <img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">náležitě pracovat :-) Takhle se to musí dělat v průmyslu. V DIY se na to sere a proto celej DIY svět přestávám mít pomalu rád, ale rozumím tomu že každá součástka vneprůmyslových sériích je významný vícenáklad a taky ručně osazovat <img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF"> ochrany na 100 a víc signálů je taky pěkný průser... Trošku moc jsem se rozepsal, pardon Jakub Ladman </pre>