Surová data tak, jak byla v roce 2013 stažena z Pandory (HTML zdroj bez úprav, osobní e-mailové adresy jsou maskované).
<!-------------------------------------------------------------->
<table width="100%"><tr><td align="left" valign="middle"></td><td align=right valign="middle"></td></tr></table><BR><pre>
<span class="replyquote1">>Popravde receno, nevim, jak presne funguje PMD-32. Sord FD-5 ma, pokud vim,
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF"> rozhrani na vyssi urovni, jakoby "externi" BDOS, je to tak ?
</span>
Oboje je vlastně "druhý počítač" (s Sorda Z80, u PMD 8080), se kterým se
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">komunikuje přes PIO.
Se Sordem se komunikuje pomocí povelů "chci soubor ten", "chci soubor onen",
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">"chci adresářovou položku" - Sordu je v podstatě jedno, jak vypadá fyziky
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">disketa nebo kolik je na ní místa.
PMD to má dělané hůř - disketovka bere povely "chci sektor ten na stopě
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">oné", filesystém i velikost disku si hlídá samo PMD, což dost ztěžuje
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">přechod na média větší než 360 kB (vyžaduje to měnit software na straně
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">PMD - to znamená přeprogramovávat CP/M a PMD-DOS).
Dobré by bylo "sordovský" způsob podařilo realizovat třeba u IQ-tykve nebo
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">ZX-81, kde není moc prostoru pro to, aby počítač sám hobloval média. Ale
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">poslat "někam" žádost o zaslání souboru se zadaným jménem (nebo jeho
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">části) není nic paměťově a podobně náročného. Na podobném principu
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">fungovalo připojení Commodorovské 1541 k ZX-81, které stačí poslat povel
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">"chci soubor ten a ten", akorát je to komplikováno tím, že se místo
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">paralelně komunikuje podivným a v konkrétní implementaci pomalým sériovým
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">protokolem.
Vzhledem k už existujícímu softwaru to takhle (t.j. poslat si přímo
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">požadavek o soubor) u Sharpu realizovat nepůjde - ale co technicky (krom
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">nedostatku času a lidí) brání tomu, aby se nějakému Atmelu přes porty
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">určené pro FDD posílaly povely, a on si je interpretoval? Vždyť kromě
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">samotných povelů read/write (které by Atmel realizoval čtením ze SD karty
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">místo načítání/zapisování MFM sekvence na disketu) jde jen o plnění
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">registrů něčím.
Na ZX konferenci jsem to navrhoval kvůli emulaci Betadisku, ale pak se to
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">zabilo Velesoftovou "softwarovou" emulací - což u Sharpu nejde (nahradit v
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">programech outy na porty FDD odskokem na emulaci. Beta umožňuje sahat na porty
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">pouze z ROM, takže těch pár známých bodů se přepsat dá, u Sharpu to fakt
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">nepůjde).
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">J.D.
</pre>