A este jedna malickost ma zaujima uz nejaky cas - su medzi nami aj nejaki sedemstovkari? J. --- reklama ----------------------------------------------------- Madona, Hendrix, 50 cent alebo Duchoň? Daj tvojmu mobilu ten správny drive. http://coolmobil.zoznam.sk
> > A este jedna malickost ma zaujima uz nejaky cas - su medzi nami aj > nejaki > sedemstovkari?
Jo, asi před rokem se tu o tom mluvilo.
Od té doby dumám nad nějakým bootovatelným SD či CF řešením pro
MZ-700, ale realizace zatím veškerá žádná.
Jen jsem se dostal do fáze, kdy raději místo čistě MZ-700 řešení chci
udělat raději něco univerzálnějšího - samostatný počítač nejlépe se
Z80 (v nouzi Atmel), který bude obsluhovat SD kartu (nejlépe FAT32
formátovanou) a bavit se s "hlavním" počítačem přes paralelní
sběrnici (aby to šlo použít nejen k sedmistovce, ale po úpravě
softwaru i k Sordu místo FD-5, k PMD 85-3 místo disketovky PMD-32, k
ZX-81 a nejspíš by se to dalo napasovat i na IQ-151 a další půvpdně
"nediskové" stroje).
Jako nápad je tohezké a řešilo by se několik platforem naráz, ale
jsou to zatím fakt jen nápady. Jen neustále prolejzám dostupnou
dokumentaci.
J.D.> > > > A este jedna malickost ma zaujima uz nejaky cas - su medzi nami aj > > nejaki > > sedemstovkari? > > Jo, asi před rokem se tu o tom mluvilo. > Od té doby dumám nad nějakým bootovatelným SD či CF řešením pro > MZ-700, ale realizace zatím veškerá žádná. > Jen jsem se dostal do fáze, kdy raději místo čistě MZ-700 řešení chci > udělat raději něco univerzálnějšího - samostatný počítač nejlépe se > Z80 (v nouzi Atmel), který bude obsluhovat SD kartu (nejlépe FAT32 > formátovanou) a bavit se s "hlavním" počítačem přes paralelní > sběrnici (aby to šlo použít nejen k sedmistovce, ale po úpravě > softwaru i k Sordu místo FD-5, k PMD 85-3 místo disketovky PMD-32, k > ZX-81 a nejspíš by se to dalo napasovat i na IQ-151 a další půvpdně > "nediskové" stroje). > Jako nápad je tohezké a řešilo by se několik platforem naráz, ale > jsou to zatím fakt jen nápady. Jen neustále prolejzám dostupnou > dokumentaci. > J.D.
Mnojo, a opet bude problem s podporou v programech... To je bohuzel alfa a omega 8-bitovych pocitacu. V.
>Mnojo, a opet bude problem s podporou v programech... To je bohuzel alfa a omega 8-bitovych pocitacu.
Zas tolik situaci na Sharpu neznám (bez diskového zařízení, DOS jsem tedy
nepoužíval), ale měl jsme za to, že základ při použití disku je CP/M.
Jak vlastně sharpácké programy volají diskové operace?
Sahají do ROM na nějaké diskové rutiny, nebo volají CP/M, nebo si samy
sahají přímo na řadič?
V druhém případě stačí upravit BDOS, v prvním případě odchytávat
vstupní body v ROM (nebo přeprogramovat ROM - jako tape emulátor na Spectru v
BS-DOSu a MDOSu 3), třetí by byl průserový.
dex
> Zas tolik situaci na Sharpu neznám (bez diskového zařízení, DOS jsem tedy > nepoužíval), ale měl jsme za to, že základ při použití disku je CP/M. > Jak vlastně sharpácké programy volají diskové operace? > Sahají do ROM na nějaké diskové rutiny, nebo volají CP/M, nebo si samy sahají > přímo na řadič?
Co je mi znamo, tak originalni P-CP/M se v Cechach nepouziva. Pouziva se Lamacova LEC CP/M ( viz http://www.scav.ic.cz/sharp_mz-800/mz-800/operacni_system_CP_M_v22.htm ) nebo NIPOS (viz archiv konfery kolem roku 2004 ). Obecne pro CP/M plati, ze se musi odmapovat ROM, primapovat RAM. Takze ROM se pouzije jen pri bootovani. Pak uz uvnitr CP/M jsou vlastni rutiny pro pristup na FDD/HD/kamkoli jinam. Co se tyce BASICu, ten pouziva jiny format diskety a myslim si, ze opet je ROM odmapovana a BASIC si na disketu saha vlastnimi prostredky. Jak je to u ostatniho software ( MRS, Sonix, mzpaint atd. ) to netusim. Ono totiz toho aplikacniho softwaru asi pod CP/M neni mnoho. Ale to fakt nevim...
> V druhém případě stačí upravit BDOS, v prvním případě odchytávat vstupní body v > ROM (nebo přeprogramovat ROM - jako tape emulátor na Spectru v BS-DOSu a MDOSu > 3), třetí by byl průserový.
Tak tak, proto jsem psal, ze by se musely prepatchovat vsechny programy pracujici s FDD naprimo. V.
> Zas tolik situaci na Sharpu neznám (bez diskového zařízení, DOS jsem tedy nepoužíval), ale měl jsme za to, že základ při použití disku je CP/M. > Jak vlastně sharpácké programy volají diskové operace? > Sahají do ROM na nějaké diskové rutiny, nebo volají CP/M, nebo si samy sahají přímo na řadič? > V druhém případě stačí upravit BDOS, v prvním případě odchytávat vstupní body v ROM (nebo přeprogramovat ROM - jako tape emulátor na Spectru v BS-DOSu a MDOSu 3), třetí by byl průserový. > dex > >
Tipnul bych si, ze pres ROM pobezi jen BASIC, IPLdisk + nejake dalsi boot FD managery,uz ktere asi stejne nikdo nepouziva. CP/M pouziva vlastni rutiny i format a upraveny MRS od Vlastika Veseleho ma taky vlastni verzi diskovych rutin. Pokud si vzpominam, tak vsechny vicedilne hry, ktere byly upraveny pro floppy se musely spoustet z CP/M, takze predpokladam, ze se natahovaly pres standardni CP/m sluzby. Michal
Oproti Petrovi bych tvrdil, že správně jsou všechny 3 body - tedy jak přístup z ROM, BDOSu i sahání na řadič vlastními rutinami. První bod (ROM) se snad týká pouze BOOTu, neznám jiný program který by rutiny z ROMky využíval - po pravdě jich tam oproti obsluze QD ani moc není. Vlastní rutiny dle mého používalo hodně programů - pro příklad uvedu DISK BASIC, IPLDISK, MRS, tuším že i MZPaint a MZMusic, dále i různé utility programátorů z dalekého Nizozemí (kde vznikla spousta zajímavých programů na MZ-800). Proto myslím že jediná správná a taky pokroková varianta je kombinace SD karta + jednočipový MCU + logika (CPLD) emulující standartní periferie (floppy, ....). Na této konferenci už problesklo spousta HW doplňků které nedodržely kompatabilitu s originálním HW a ROM, všechny ale dle očekávání skončily v propadlišti dějin. Je třeba si uvědomit že Sharp komunita nenítak silná jako Spectristé, takže tu chybí dostatečná paleta dobrých programátorů kteří by nový HW podpořili. Pak končí mnohdy zajímavé doplňky jen s podporou rutin typu "Ejhle, přečetl jsem sektor!". Proto prosím, pokud chystáte něco velkého, jděte cestou kompatibility! Myslím že emulace floppy za pomocí image disket uložených na SD kartě je tou nejlepší volbou i vzhledem k jednoduchým přenosům Sharp - PC. Veškeré dokumentace rád poskytnu. Jinak vítám nového Sharpisty - jsem rád že je tu někdo nový kdo se nespokojí se sestavou MZ-821+Joystick :o) Zdenek
----- Original Message ----- From: "+GAMA (sharpemupandora.cz)" <computer.research[doména skryta]> To: "Konference "Počítač SHARP MZ-800 a emulátory"" <sharpemupandora.cz> Sent: Monday, September 22, 2008 12:34 PM Subject: Re: MZ-700 ??? > > >>Mnojo, a opet bude problem s podporou v programech... To je bohuzel alfa a >>omega 8-bitovych pocitacu. > > Zas tolik situaci na Sharpu neznám (bez diskového zařízení, DOS jsem tedy> nepoužíval), ale měl jsme za to, že základ při použití disku je CP/M. > Jak vlastně sharpácké programy volají diskové operace? > Sahají do ROM na nějaké diskové rutiny, nebo volají CP/M, nebo si samy > sahají přímo na řadič? > V druhém případě stačí upravit BDOS, v prvním případě odchytávat vstupní > body v ROM (nebo přeprogramovat ROM - jako tape emulátor na Spectru v > BS-DOSu a MDOSu 3), třetí by byl průserový. > dex > > > ---
>K používání stardardních diskových systémů se přikláním i proto, že do >nich lze ''dodělat'' i další zde zmiňované diskové periferie jako SD atd. >Je to mnohem univerzálnější, než speciální řešení těchto komponent >přes jednoúčelový řadič s MCU (myslím tedy) ...
IMHO přesně naopak.
Fyzickou vrstvu a filesystém počítači úplně sebrat - co je jemu do toho,
jak konkrétně jsou data uložena?
On si má být schopen říct o soubor či jeho část, o jednotlivé položky
adresáře, o zápis.
Ale nebude k ničemu užitečné, když bude osmibit hoblovat MBR, hrabat se ve
FATce mnohonásobně překračující velikostí kapacitu jeho paměti, prostě
vysilovat se ptákovinami, místo aby dělal to, co má - zavedl odněkud
program a věnoval se pak běhu toho programu.
Ideální je to na Sordu - "něčemu", a je jedno, jestli je to sordovská
disketovka FD-5 se Z80, nebo nějaký Atmel, pošlu povel "chci soubor ten a
ten" - a je mi jedno, jestli on to načte z flopiny nebo SD karty a má-li to
uloženo v nějakém proprietárním filesystému, ve FAT16, FAT32 nebo třeba
NTFS. Při jakémkoliv vývoji se pro počítač samotný nic nemění - mění
se jen periferie. Na straně počítače je obsah ROM i software stále stejné,
i kdyby přes to PIO komunikoval s nějakou čtečkou holografické kostky nebo
přes ethernet adaptér s FTP serverem!
A o to jde.
Podle mne špatný přístup je naopak "přidrátovat to k procesoru", jako se
to dělá na ZX Spectru - existuje sice možnost přepsat rutiny DOSu a
přesměrovat na HDD (emulovat disketu), většinou ale je omezení v tom, jakou
kapacitu umí obsluhovat, takže pak pracují jen v rámci images a jsou s tím
potíže. Každé další novější zařízení (třeba SD místo CF) pak
kromě nového hardwaru znamená měnit i software. Použití FAT16/32 je pro
osmibity dost náročná věc - asi nejlépe je to zapracované ve FATware na
ZX, ale rozhodně se ten vývoj dělá obtížněji, než na Atmelech a
podobných sráčích, kde existují už hotové knihovny pro různé
filesystémy.
A nejhorší je kombinovat nevýhody obojího, jako to má PMD-32, která má
sice v sobě 8080 a mohla by mít vlastní inteligenci, ale reaguje jen na
povely typu "nahraj sektor" a "ulož sektor", souborový systém si musí
počítač zase řešit sám - což je přesně to, co je špatně. A s novým
zařízením (větší kapacitou) je potřeba zavádět image původních 360 kB
médií a učit nějak periferii, aby je mapovala a emulovala tak disketovku.
J.D.