Původní podoba příspěvku
Surová data tak, jak byla v roce 2013 stažena z Pandory (HTML zdroj bez úprav, osobní e-mailové adresy jsou maskované).
<!-------------------------------------------------------------->
<table width="100%"><tr><td align="left" valign="middle"></td><td align=right valign="middle"></td></tr></table><BR><pre>
<span class="replyquote1">>K používání stardardních diskových systémů se přikláním i proto, že
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF"> do
>nich lze ''dodělat'' i další zde zmiňované diskové periferie jako SD
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">atd.
>Je to mnohem univerzálnější, než speciální řešení těchto komponent
>přes jednoúčelový řadič s MCU (myslím tedy) ...
</span>
IMHO přesně naopak.
Fyzickou vrstvu a filesystém počítači úplně sebrat - co je jemu do toho,
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">jak konkrétně jsou data uložena?
On si má být schopen říct o soubor či jeho část, o jednotlivé položky
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">adresáře, o zápis.
Ale nebude k ničemu užitečné, když bude osmibit hoblovat MBR, hrabat se ve
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">FATce mnohonásobně překračující velikostí kapacitu jeho paměti, prostě
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">vysilovat se ptákovinami, místo aby dělal to, co má - zavedl odněkud
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">program a věnoval se pak běhu toho programu.
Ideální je to na Sordu - "něčemu", a je jedno, jestli je to sordovská
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">disketovka FD-5 se Z80, nebo nějaký Atmel, pošlu povel "chci soubor ten a
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">ten" - a je mi jedno, jestli on to načte z flopiny nebo SD karty a má-li to
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">uloženo v nějakém proprietárním filesystému, ve FAT16, FAT32 nebo třeba
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">NTFS. Při jakémkoliv vývoji se pro počítač samotný nic nemění - mění
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">se jen periferie. Na straně počítače je obsah ROM i software stále stejné,
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">i kdyby přes to PIO komunikoval s nějakou čtečkou holografické kostky nebo
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">přes ethernet adaptér s FTP serverem!
A o to jde.
Podle mne špatný přístup je naopak "přidrátovat to k procesoru", jako se
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">to dělá na ZX Spectru - existuje sice možnost přepsat rutiny DOSu a
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">přesměrovat na HDD (emulovat disketu), většinou ale je omezení v tom, jakou
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">kapacitu umí obsluhovat, takže pak pracují jen v rámci images a jsou s tím
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">potíže. Každé další novější zařízení (třeba SD místo CF) pak
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">kromě nového hardwaru znamená měnit i software. Použití FAT16/32 je pro
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">osmibity dost náročná věc - asi nejlépe je to zapracované ve FATware na
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">ZX, ale rozhodně se ten vývoj dělá obtížněji, než na Atmelech a
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">podobných sráčích, kde existují už hotové knihovny pro různé
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">filesystémy.
A nejhorší je kombinovat nevýhody obojího, jako to má PMD-32, která má
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">sice v sobě 8080 a mohla by mít vlastní inteligenci, ale reaguje jen na
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">povely typu "nahraj sektor" a "ulož sektor", souborový systém si musí
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">počítač zase řešit sám - což je přesně to, co je špatně. A s novým
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">zařízením (větší kapacitou) je potřeba zavádět image původních 360 kB
<img src="BODY_IMAGES_WRAP_GIF">médií a učit nějak periferii, aby je mapovala a emulovala tak disketovku.
J.D.
</pre>