Celé vlákno · 7 zpráv

Popis bude stručnější, vychází z detailního popisu
(a schematu) "Müllera 256KB" s DRAMkami 64Kx4.

Registr adresy ramdisku je proveden stejným způsobem
jako u Müllera - čtyři obvody 74LS193 tvoří 16 bitů
adresy, stejně je řešen autoinkrement, asynchronní
reset i předvolba adresy. Výstupy z čítačů ovšem
vedou rovnou na adresní vstupy (A0 .. A15) všech
paměťových čipů (odpadají multiplexory 74LS257).
Do všech pamětí rovněž vedou signály D0..D7, WR\', RD\'
(přivedeno přímo z MZ slotu), odpadá obvod 74LS245
a obvody 74LS32 (o selekci pamětí je psáno dále).

Dva dekodéry 74LS138 nahradí ve funkci řídícího obvodu
jediná paměť PROM/EPROM, její výstupy mají význam
pro UP, CLR, LOAD\' čítače 74LS193, pro strobovací impuls
registru stránky (zápis na port E9h) a pro chip selekt
paměti, která bude aktivní při čtení/zápisu. Struktura
74188+74LS139 také odpadá, SRAMy nepotřebují ani
multiplex adresy, ani refresh.

Paměti xx512 (Winbond W24512, ISSI IS61C512,
UMC UM61512 aj.) mají organizaci 64Kx8, "úzké" pouzdro
DIP32, nezávislé vstupy OE\', WE\' a dva chip selekty
CS1\', CS2. Vyskytovaly se v posledních mutacích
základních desek pro PC 486 a prvních pentiích, pro
realizaci 256KB cache stačily čtyři obvody.
Výhody:
-za půl darma
-každý IC tvoří přesně jednu 64KB stránku ramdisku
-jednoduché hardwarové řešení ramdisku
Nevýhody:
-malá dostupnost (IC i příslušných patic)
-rozměry, limitují rozumnou kapacitu ramdisku na 1MB
 (při 1MB je to 16 obvodů, první osmice by musela být
 řadě, druhá rovněž - ze strany spojů pod tou první)

Registr stránky - obvod U17 74LS193 + následný dekodér
1 z 4 U20A 74LS139B by bylo možno nahradit jediným
obvodem (závisí na kapacitě ramdisku) např.:
-74LS131: tříbitový střadač, dekodér 1 z 8 (akt. LOW,
          vstupy řízené CLK)
-74LS137: tříbitový střadač, dekodér 1 z 8 (akt. LOW)
-74LS237: tříbitový střadač, dekodér 1 z 8 (akt. HIGH)
-CMOS 4514: čtyřbitový střadač, dekodér 1 z 16 (akt. HIGH,
           tato varianta je v ručně kresleném schematu)
-CMOS 4515: čtyřbitový střadač, dekodér 1 z 16 (akt. LOW)
Citelným nedostatkem je fakt, že ani jeden z těchto
obvodů nemá reset, takže po instrukci in F8h by nebyla
vybrána 0. stránka (vadí režimu SRAM - sériová paměť,
ramdisku pro Basic, jak to má LAMAČ, netuším). Nové
O.S. by to musely zařídit zápisem 00h na port E9h.
Je-li toto nepřijatelné, pak vyhoví 74LS193 doplněný
obvodem 74LS238 (256KB, 512KB verze), resp. 74LS154
(1MB verze, s jiným "managementem" chip selektů pamětí).

Příklady ramdisků s různými kapacitami:

64KB (jen pro ilustraci):
-4x 74LS193
-1x PROM/EPROM
-1x mem 61512
Originální verze ramdisku se redukuje na 6 IC!!!

256KB/512KB
-5x 74LS193
-1x PROM/EPROM
-4x/8x mem 61512
-1x 74LS238
Ramdisk s 4/8 paměťmi

1MB
-5x 74LS193
-1x PROM/EPROM
-16x mem 61512
-1x 74LS154
Výstupy z 74LS154 vedou k CS1\' pamětí, řídící výstup
z PROM/EPROM vede ke všem CS2 pamětí (přes
tranzistorový invertor, resp. by tento pin musel být
trvale LOW, kromě čtení/zápisu SRAM, resp. je možné
řídit blokovací vstup 74LS154).

Očekávám reakce: je možno zanedbat absenci nulování
stránky ramdisku po instrukci in F8h (pak by se
část ramdisku tvořící registr a selekt stránky skládala
jen z jednoho obvodu)?
Jaké jsou zkušenosti s dostupností 61512 a úzkých patic?
Jaké jsou možnosti sehnání šrotových komponent z PC
s těmito paměťmi?
Platí pro celou ČR/SR.

Příště: obecný popis ramdisku s paměťmmi 512Kx8 SMD

Petr de Zviqov

> 
> Ahoj,
> 
> moc nesouhlasím s tímto provedením ramdisku - nejenom 3/4e cache SRAM
> pamiti 64Kx8 jsou 1patni dostupné (vit1inou vídám jen 32Kx8), ale
> proti jejich pou3/4ití bych vidil i vy11í spotebu vs. zálohování
 apod.
> Pokud by se trvalo na varianti se SRAM, u3/4 mám plni odzkou1ený ramdisk
> 1MB se dvima eipy 628512 (512Kx8) které jsou bi3/4ni k dostání v GM a
to
> jak ve varianti DIP32 tak i SMD, pieem3/4 v DIP stojí 90 Ke bez DPH.
> Mají vynikající spotebu (méni ne3/4 1 mA) a na desku RD by jich 1lo
> teoreticky umístit i 8 a více metodou "na hbet". Jinak to Z80-SIO
> bych nechal v 1uplíku, radiji navrhnu to seriové rozhraní s
> AT89C2051+MAX232 které bude mnohem úspornij1í jak finaneni (cca 50
> Ke), tak i prostorovi. Dále v tomto procesoru bude mo3/4né zrealizovat
> seriový buffer (poeítám 3/4e zbyde cca 100 bajtu RAM), obsluhu I2C
> rozhrani aj.
> 

S uvahou o pamatiach sa neda nic len suhlasit. S tou 
dostupnostou "cache-ovych" chipov (61xxx) by to mozno nebolo az 
take zle, cim dalej tym viac sa pouzivaju aj v malych (embedded) 
systemoch, lebo pre frekvencie nad cca 30-35MHz uz nestacia 
flashe s pristupovou dobou, a tak ak mate pamat programu mimo 
procesora, a nechcete cakat za pamatou, jedine riesenie je 
skopirovat flash (ROM) do rychlej RAM, presne tak, ako to funguje 
v PC a vola sa to tam Shadow ROM...

No ale je aj pravda, ze PC pozivaju pre cache "sirsie" pamatove 
architektury - 16, 32 alebo az 64bitov. Skratka nam to "hrubne" 
spolu s datovou zbernicou.

Pamati 62xxx vsak maju jednu zasadnu konstrukcnu vyhodu, ako 
uz "predrecnik" spominal, su to nizkoprikonove chipy, navyse zo 
zalohovacim modom, ked klesne spotreba na cca 20-100 mikroA. 
A to ide zalohovat aj nenabijanou litiovou baterkou aj niekolko 
rokov. Aktualna cena v nasej casti Unie je momentalne vo 
velkoobchode cca 150,- Sk bez DPH. V maloobchode sa velmi 
nepredavaju, aj ked GME maju aj zasielkovy predaj na Slovensku. 
Tam cena hovori 200,- Sk aj s DPH (628512-70 = 512KB, 70ns, 
DIP32).

Osobne si tiez myslim, ze pri tychto cenach aj v pripade hobby nie 
je velmi ucelne zaoberat sa dynamickymi pamatami, lebo co sa aj 
usetri na cene za chipy (zoberu sa stare), tak toto sa vrati v cene 
refreshovej a adresnej logiky. Navyse ta spotreba pocas 
zalohovania...

A posledna poznamka k Z80-SIO versus Atmel 89C2051 - noooo, 
nedovolil by som si porovnavat kanaly a schopnosti Z80-SIO s 
velmi jednoduchym UARTom 89C2051, aj ked celkova myslienka je 
zaujimava. 89C2051 je totiz programovatelny. No ale potom, preco 
nepouzit nieco vacsie, povedzme az taky pseudo-RISC Atmel 
Mega-128 (popripade mensi). Takato vec by mohla zvladat ovela 
viac - povedzme 2xUART (seriovy I/O), komplexnu adresaciu, 
povedzme pre RAM/ROM disk, digitalny IO, a je tam aj RTC a A/D 
prevodnik... Cena u nas je cca 400,- Sk (kusovo, velkoobchod bez 
DPH).

Tak ja by som mal zatial len tolko....

Ahoj Zdeňku,

Všechny zde prezentované varianty ramdisku jsou
jen pro ilustraci, je na zájemcích - "radioamatérech",
co si vyberou. RD s paměťmi xx512 je návodem pro
ty, co je mají (či snadno seženou). Já jich mám
doma 16ks, mohl bych si tedy snadno postavit
ramdisk 1MB. O verzi s paměťmi 512KB napíšu
téže (koncepčně je velice podobná té s xx512),
platí-li zveřejněné ceny, pak by mohlo fungovat
provedení s max. 8MB.
V popisech se snažím zdůraznit, že je všechno
podobné (se stejným základem), už potisící
připomínám, že jediným kritériem je shodnost
na úrovni všech portů (!!!!).

Nikoho nenutím ke stavbě toho či onoho.

Popis - "Müller se SIMMy" max. 16MB kapacity
si nechám nakonec.

V době, kdy je perpektivní HDD a CF karta, beru
možnost zálohování jako třešničku na dortu (a jen
pro SRAMové verze, má koncepce ramdisku
"Mülldek" se čtyřmi SIMMy s max. 16MB je určena
pro O.S: s HDD a CF jako swap prostor).

Až předložím lehkou úpravu Müllera na SIMMovou
verzi (je to jednodušší, než se zdá), pak vyhlásím
Sharp referendum:
zda je možno souhlasit s nastíněnou obsluhou
portů.

No a virtuální ramdisk s max. 16MB bys mohl
začlenit do emulátoru, není-liž pravda??
Programátoři by mohli své experimenty s novými
O.S. provádět bez hotového železa.

Váhající uživatelé by si mohli počkat až na hotovou
uni-kartu: 2xHDD, 1xFDD, RTC, serial, RD.
Ideový návrh dodám taky.

Zatím nevím, jaký CAD si zvolit, jsem zvyklý na
http://www.lsd2000.cz
Originální schemata k Müllerovi a mému FD jsou
v OrCadu 386.
Jde o to, aby to nebylo jen kreslicí prkno, ale
aby šlo i udělat návrh desky (všude doporučovaný
Eagle má limity, navíc pro mě jako zarytého
antifašistu asi nepřipadá v úvahu). A aby uměl
import z toho OrCadu.

Petr de Zviqov

Ahoj,

    ja mam taky nakoupene 628512, takze se primlouvam za Zdenkovu verzi. Da se s ni take udelat RD s obema rezimy - primy i sekvenci. Co ale uplne nechapu, je pouziti Atmelu jako periferie k Z80 - kvuli rychlosti. Tam totiz nejde jenom o pomer dvou frekvenci - ten Atmel jakozto "Slave" musi emulovat komunikaci po sbernici Z80 a to stoji dost hodinovych taktu. Ja jsem to po nekolika pokusech vzdal a presel k PLD. Je to drazsi, zato bez problemu. Ale pokud mate nejaky genialni napad jak pripojit ten x51, tak smekam a okamzite hazim PLD kvuli drahote za hlavu... Mimochodem zrovna Atmel 2051 ma sice 24MHz, ale mikrokod instrukci trva 12taktu hodin, takze maximalni vypocetni vykon je 2MIPS - to nestacite ani zaregistrovat RD pulsy natoz v rozumne dobe odpovidat na datove sbernici...

Ahoj,

    ja mam taky nakoupene 628512, takze se primlouvam za Zdenkovu verzi. Da se s ni take udelat RD s obema rezimy - primy i sekvenci. Co ale uplne nechapu, je pouziti Atmelu jako periferie k Z80 - kvuli rychlosti. Tam totiz nejde jenom o pomer dvou frekvenci - ten Atmel jakozto "Slave" musi emulovat komunikaci po sbernici Z80 a to stoji dost hodinovych taktu. Ja jsem to po nekolika pokusech vzdal a presel k PLD. Je to drazsi, zato bez problemu. Ale pokud mate nejaky genialni napad jak pripojit ten x51, tak smekam a okamzite hazim PLD kvuli drahote za hlavu... Mimochodem zrovna Atmel 2051 ma sice 24MHz, ale mikrokod instrukci trva 12taktu hodin, takze maximalni vypocetni vykon je 2MIPS - to nestacite ani zaregistrovat RD pulsy natoz v rozumne dobe odpovidat na datove sbernici...

---
Jarmark.cz - nejlepší místo když chcete koupit nebo prodat

Jenom odpoved na pozadavek INT trva procesoru x51 minimalne 4cykly, tj. 48taktu, takze externimu latchi se u 2051 nevyhnes.

Kdyz uz, tak bych doporucil procesory AVR od Atmelu - vykonaji intrukci v jednom hodinovem taktu a prodavaji se v ruznych velikostech pouzdra od DIP8 po TQFP64 pri rychlostech asi do 16MHz. Ja jsem zkousel ATmega8/16MHz, ten stoji v GM pod 100,- Jejich vyhodou je i ISP programovani, verejne dostupne lacine programatory (na LPT je potreba jenom buffer treba 74367) a skvele vyvojove prostredi. Ma integrovane I2C, USART, moznost RTC, 10bitove ADC, ...

Tak me napada, ze jsem tu novy. Takze:

Vlasta Juricek, jmeno me. Pred rokem jsem narazil na Zdenkuv emulator a to me opet probudilo k Ostre cinnosti... Kdysi jsem mel MZ811 s vestavenym 1,4MB FDC s WD2797 (ale jinak zapojenym nez original sharp, takze jsem mel predelany BIOS). Ten jsem tehdy vymenil za PC (hlupak),  abych po par letech kupoval jiny za 200 v bazaru... Nastesti mi v supliku zbyl jeden WD2797, takze ted muzu laborovat. Mym "snem" je na jedne desce v dolnim slotu integrovany 16bit jednokanal HDC, FDC, RTC, SIO a RD 0.5 nebo 1 MB s primym i sekvencnim modem. Tuhle "megaCard" mam zatim jenom na papire. Co uz mi jakztakz beha, je FDC2797+8bit HDC. Srdcem vseho je jeden CPLD, ktery dela vsechnu spinavou praci. U stavajici varianty na to staci ispLSI2048, u te mega varianty to potrebuje XC95144 (pouzdro PQFP160!, toho se trosku bojim). Cenove je to trochu drazsi (2048 za 200 a 95144 za 700,-), ale kdyz uvazim, co vsechno se tam vejde a kdykoliv si muzu upravovat chovani...