Celé vlákno · 19 zpráv

Lidičky nemáte někdo dokumentaci nebo přímo desku DSE-1 osazenou měničem 
napětí +26V? Nemyslím tu co vyšla vAR-B6/85 ale novější variantu
TESLA-ELOTS. Tipnul bych, že se jedná o zapojení s NE555 a nějakým
trafíčkem na feritovém hrnku (něco jako vyšlo kdysi ve Sdělovací technice
- číslo už nevím ale zkusím najít). Nechce se mi prznit sběrnici
připájením přívodu napětí 26V, což bylo asi vzhledem k nedostatku 555tek
standartní řešení. Mě by to navíc komplikovalo život, protože bych musel
dávat bacha, do kterého SAPI tu DSE strkám anebo proč mi to zase
neprogramuje.

Tak si zase odpovím sám. Viz schéma v příloze. Když se vynechá obvod
 zpětné vazby pro stabilizaci napětí (ta už na desce je), tak to docela
sedí na pozice součástek, které na desce jsou neobsazené. Jen bych
potřeboval nějak spočítat, jaká má být ta tlumivka. Neví někdo???

Takže pánové, pilně bastlím. 555 mám osazenou v patici, hodnoty
 součástek podle obr. jen jsem vypustil PR a rezistor 35k a vývod 4 mám na
plus 12V (ano napájím to z 12V). Vývod 5 je přes kondík 6k8 na zem.
Spínací tranzistor jsem použil jako všechny ostatní na desce KFY46. Perioda
je: 10us sepnutý, 2us rozepnutý. Jestli správně chápu, tak 10us se
"nabíjí" tlumivka a během rozepnutí a následujících 2us se tvoří
jehlový impuls (proti změně, která ho vyvolala), který nabije kondík.
(Nechal jsem původní 47uF).
Teď jsem se zaseknul na tlumivce (netuším jak navrhnout), diodě (počítám,
že musí být velmi rychlá) a ještě by to počítám asi chtělo nějaké
omezení napětí třeba zenerkou. 723 nemá ráda větší napětí jak 44V,
pak se loučí.

Jo a abych nezapomněl: myslím, že jsem DSE-1 úspěšně otestoval se
 simprog.com. Hardcorový test proběhl. Nastavení svičů - vše v 1 při
spuštění se musí dát somprogu jako prametr jméno souboru, jinak se
nespustí. Později jde načíst soubor jiný.
Když budu o víkendu stíhat, tak dám simulační kabel do patice
programátoru na PC a zkusím i čitelnost simulované eprom.

Ještě k nastavení svičů - jejich označení je inverzní, takže všechny v
 jedničce znamená přepnout směrem k označní nuly. Pak jsou v logické
jedničce tj. adresy začínají na 0Fxh. Omlouvám se ale já tu desku
nenavrhoval.

Tak jsem vzal tlumivku cca 60 závitů na prstencovém jádře, dvojitou rychlou
 diodu z PC zdroje (předimenzovanou) a pustil měnič. Napětí naběhlo na 50V
a začalo pomalu klesat. Osciloskop tvrdí, že už nekmitá 555.
Kde teď vzít 555 a hlavně proč odešla? Asi zvětším ten rezistor 100
ohmů. Buď má ta KSY34 malou betu, nebo kolektorový proud strhává bázový 
a přetížilo to 555 (CMOS verze - že by špatně?)

D9ky rychlému zásobování Pavla Železa dnes v "časných ranních
 hodinách",kdy jsem ještě spal můžu pokračovat v oživování. 
První změna, rezistor přes nějž 555ka budí tranzistor jsem zvětšil na
330 ohmů. Jaksi jsem totiž přehlédl, že jsem použil místo původního 5V 
napájení 12V. Teď by to mělo být s rezervou.
Další slabé místo je spínací tranzistor. Max. kolektorový proud je 0,5A a
vzhledem k tomu, že tlumivka je navinuta drátem cca průměru 0,4 a tudíž
má ss odpor 0,000 se ani nedivím, že už mi shořel třetí tranzistor. Do
série js tlumivkou jsem zapojil dva paralelní rezistory 120 ohmů jako
omezení kolektorového proudu. Měnič teď jede, dává stabilních 54 voltů 
a pokojem se line smrad hořících rezistorů.  Tranzistor se nehřeje (bodejť
jede ve spínacím režimu a počítám, že otvírá do plné saturace, takže 
kolektorová ztráta asi fakt není moc velká. Horší je, že nevím co s tou 
tlumivkou. Navinout hafo závitů tenounkým drátem? Jiné (hrníčkové)
jádro? Vzduchovou mezeru? Nebo změnit poměr periody měniče aby neotvíral
na tak dlouho? To ale zase padne účinnost ne?
Fakt nevím...

Nemáte někdo přístup k časopisu Radio Fernsehen Elektronik 36, 1987, č.10 
strana 662 ? Tam tu cívku určitě popisují!

> Navinout hafo závitů tenounkým drátem? Jiné (hrníčkové) jádro?  
> Vzduchovou mezeru? Nebo změnit poměr periody měniče aby neotvíral  
> na tak dlouho?

Jestliže pomohly rezostory v sérii, byl bych pro to první.

Teď jsem si stáhnul datasheet
http://www.onsemi.com/pub/Collateral/MC34063A-D.PDF
a tam popisují něco podobného. Píšou tam jednak poměrně přesný popis
 tlumivek a dále říkají, že při nedarlingtonovském zapojení tranzistoru 
(můj případ) může být, že 2us nestačí na opuštění stavu saturace,
jinými slovy ten tranzistor se neuzavře (resp. ne úplně). To by
vysvětlovalo proč umře. Mě to zjevně kmitá na 100kHz a uzavření je
právě 2us (možná 1,8us). Zkusím snížit frekvenci co to udělá.
Kondenzátor u 555ky jsem změnil na 2n2, rezistory pořád dost topí ale rukou
poznám, že méně, napětí leze na 60V. Radikální řez - měním napájení
měniče na 5V a bingo. Napětí zůstává kolem 56V, zdroj je hodně měkký. 
Rezistor v sérii s tlumivkou měním na 10 ohmů. Výstup měniče je měkký
do cca 37V pak už je stabilnější. Přidávám 2 zenerky v sérii (KZ260/15V 
a KZ260/18V) paralelně k filtračnímu kondíku na výstupu. Výstupní
napětí 33,5V vše vypadá stabilně, nic se nehřeje (ani rezistor),
maximálně je poznat mírné oteplení. Teď to ještě předělat do
definitivní podoby, zatím je to vrabčí hnízdo a můžu zkusit vysmahnout
epromku. Snad bude zdroj dost statečně tvrdý. Viagra by asi v tomhle
případě nepomohla. 

Jako usměrňovací schottkyho dioda by se mi jevila BAT41. Máte s ní někdoi 
zkušenost? 100V 0,1A by mohlo stačit ne? Já tam zatím mám 20Ampérovou
dvojitou z PC zdroje a nejmenší co jsem našel je BY298 (3 ampérová) ale
vývody má tlusté 1mm, takže se nevejdou do děr v plošňáku. Ta BAT41 by
se mi jevila jako nejlepší.

Poslední novinky - měnič stále běží, vyzkoušel jsem, že do zátěže
 4k7 je schopen dodávat ještě 32V tedy 32/4700 = cca 7mA a při zátěži 3K 
dává ještě 28,7V tj asi 9,5 mA. Nevím ale snad to bude stačit. Máte
někdo zkušenost kolik mA je potřeba prásknout do EPROMky?

Tak tady:
http://lbk.fe.uni-lj.si/pdfs/PV-IC-datasheet/2716.pdf
se praví, že PROGRAM CURRENT je 5mA.To by bylo skvělé. Teď ještě ty
 ruské mrchy co jich mám nejvíc donutit, aby tomu porozuměly, když je to v 
angličtině. 
Sovětskij ÉPROM sámoj balšój ÉPROM. Jemů nádo balšóvo tóka.

>
> Poslední novinky - měnič stále běží, vyzkoušel jsem, že do zátěže 
4k7 je

schopen dodávat ještě 32V tedy 32/4700 = cca 7mA a při zátěži 3K dává
ještě
28,7V tj asi 9,5 mA. Nevím ale snad to bude stačit. Máte někdo zkušenost
kolik mA je potřeba prásknout do EPROMky?---------------------

podle katalogu tesla pro MHB2716C
proud vyvodu Upp 5mA max
proud vyvodu pocas trvani programovaciho pulzu 30mA max

Vyhodil jsem omezovací rezistor a při zátěži 1K5 dává ještě stále 32V.
 Tzn. 22mA.
Při 976ohmech na výstupu je 30,4V tzn. 31mA. Jóó jsme tam.
Zase ale silně hřejou zenerky... Ne že by pálily do ruky ale jsou "cítit". 
Ten omezovací odpůrek sloužil jako vnitřní odpor zdroje a omezovač proudu.
No nic kdyžtak seženu zenerky s větší výkonovou ztrátou.

Takže definitivní varianta: zenerky jsem dal 2x KZ260/18 a výstupní napětí
 je v této kombinaci 39V. MAA723 by měla vydržať do 44V jestli se nepletu.
Jsou tam dva kondenzátory 47uF/40V místo původního jednoho.
Jestli počítám správně, tak KZ260 má povolenou výkonovou ztrátu 1,3W.
1,3/18=0.072A tedy 72mA což měnič nedá ani náhodou a tudíž by to mělo
vydržet. Celý měnič žere cca 250mA, což snad nemůže nijak ohrozit zdroj 
SAPI. 

Posílám fotky úpravy DSE-1, tranzistor je nakonec KF508 buzený přes
 rezistor 330 ohmů, nezapomeňte přepojit propojku zdroje 30V tedy přepájet 
ji  z polohy "ze sběrnice"  do polohy "z měniče" (já jsem si tam dal jumper)
a u tlumivky propojit napájení měniče na +5V - viz foto. Tlumivka je z
nějakého zdroje, inspirace na obrázku.