Ahoj,
Roman to už částečně popsal textově, já jsem našel doplňující
obrázky
časování, takže přikládám.
Já jsem časování a generování videa z dostupných podkladů pochopil
takto:
- kromě procesoru je v podstatě druhou nejdůležitější částí čítač
pro
video / refresh paměti - využívá se pro obojí (pro refresh stačí
postupně adresovat všechny sloupce paměti)
- řádková frekvence 15625 * 64 bajtů na řádek = 1 MHz pro časování
videa
(48 bajtů je vidět, 16 je akorát čas zatemění a návratu paprsku na
další
řádek)
- vyrábí se 312 mikrořádek (půlsnímek by měl mít teoreticky 625/2)
- čítač pro video tedy je pravděpodobně rozšířen přes 256 řádků a ponačítání do 312 se nuluje
- video se tvoří i při zatemnění - u některých PMD "prosakuje" nad a pod
obrazem "duch" vršku obrazu - důsledek nedokonalého stažení videosignálu
do nuly
- procesor běží na 18/9 MHz (9 podstavů, které tvoří 8224), tedy 2MHz
základní časování, ale procesor čte instrukci z paměti jen při prvním
taktu
- pokud se v instrukci něco dalšího načítá z paměti, je instrukce delšínež 4 takty
- do paměti se zapisuje opět v dalších taktech přes základní 4
- ke zpomalení dochází jen pokud se sejde přístup do paměti videa a
procesoru, ale vzhledem k různým instrukcím k tomu dochází jen někdy -
dle přechozích popisů to tedy zpomalí o cca 8%, ale je to různé podle
konkrétního programu
- dle autora PMD byl právě systém prokládání refreshe / přístupu do
paměti videoprocesorem a procesorem patentovaná finta, která umožnila
využít tehdejší "rychlejší" paměti naplno
Trochu plovoucí rychlost procesoru nevadí ani při zpracování
audiosignálu z kazetofonu, což je docela pěkná vlastnost.
Snad jsem to popsal správně a pochopitelně ;-) Přeci jen se v hardware
PMD do těchto detailů nevrtám tak často.
Martin Schotek
