Konference: Věci mimo
Od: | diZZy danZ |
Datum: | 13.9.2002 09:49 |
Předmět: | sympatické ranní setkání |
Páteční příhoda (pravdivá, stalo se mi při cestě do práce). A je tu zase pátek. Pátek mám hrozně rád. Musím sice do práce, leč je to vetšinou naposled v týdnu. Zkazit náladu mi může snad jen ranní cesta pomocí pražské městské, poněkud hromadné dopravy. Dnes tomu však bylo jinak. Díky záplavám, potopám a jiným přírodním katastrovám je teď v dopravě po Praze zmatek. Místo metra jezdí tramvaje, místo tramvají jezdí autobusy, místo některých autobusů tramvaje a něco nejezdí vůbec. Já jezdím autobusem, který jezdí místo tramvaje na tramvaj, která jezdí místo jiné tramvaje. Ale to uvádím jen tak pro zpestření, moje příhoda s tím vlastně vůbec nesouvisí. Jedu si tedy takhle v pátek ráno autobusem, který jezdí místo tramvaje. Na jedné zastávce se otevřou přední dvěře a do autobusu počne nastupovati stará babička. Věk tak sedmdesát a úsměv na tváři. Jak babička z pohádky. Každý schod autobusu (jsou dva) ohmatá pečlivě holí, pak se o ní opře a schod úspěšně zdolá. Přitom se nezapomíná usmívat na řidiče. Řidič, vida babiččin úsměv, dospěje k závěru, že mu ta stará žena chce něco říci. Když babička dobude poslední schod a stane vítězně na vyvýšené podlaze autobusu, řidič se k ní nakloní a naslouchá. A opravdu, babička se k němu obrací, nabere dech a jasným veselým hlasem praví: "Zasraný schody, do píči s celym autobusem !" diZZy
[2002/1 (15)] [2002/2 (22)] [2002/3 (38)] [2002/4 (27)] [2002/5 (103)] [2002/6 (56)] [2002/7 (40)] [2002/8 (13)] [2002/9 (61)] [2002/10 (138)] [2002/11 (91)] [2002/12 (16)]